Přestože kočičí kavárny slaví v současnosti svůj celosvětový boom, nejedná se na poli pohostinství o žádnou žhavou novinku. První kočičí kavárna jménem Cat Flower Garden vznikla již v roce 1998 v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji. Idea místa, kde se kromě vynikající kávy nebo lahodného moučníku dočkáte i felinoterapie, zaujala nejvíce v Japonsku. To se může pochlubit svým prvenstvím v počtu kočičích kaváren, mají jich okolo sto padesáti! Postupně se poptávka po těchto podnicích rozšířila na další kontinenty, a tak se objevily ve světových metropolích, jako jsou New York, San Francisco, Londýn nebo Paříž. Kočičí kavárnou se mohou pochlubit i naši sousedé ve Vídni, Berlíně nebo nově rovněž v Krakově. Od loňského roku mohou i čeští milci kaváren navštívit tyto příbytky např. v Karlových Varech, Olomouci nebo v Praze.
Na to, jak se nápad na vlastní kočičí kavárnu realizuje nebo podle jakých kritérií se vybírají kočičí společnice, jsme se zeptaly dcery majitelky Kočkafé Freya, paní Evy Pařízkové.
Vaše Kočkafé Freya je první svého druhu v Praze. Krátce po Vás však byla otevřena další podobná zařízení, jako jsou Kavárna Kočičí nebo Social Point. Neprobíhal tak trochu boj o to, komu se povede dříve kavárnu zprovoznit, a získat tak pražské prvenství?
Co se týče nás, tak rozhodně ne. Popravdě jsme ani netušily, že se kavárny budou otevírat, už půl roku před naším otevřením jsme byly neuvěřitelně zaměstnány úřady a vyřízením všeho potřebného. Nicméně jsme kavárny navštívily a musíme říct, že v Social Pointu se nám hodně líbilo – hlavně to, jak pojali kočičí kavárnu netradičně. Kočky tam byly opravdu zdomácněné a spokojené.
Kočky se mezi návštěvníky procházejí volně a bez ostychu.
Kocourek Oliver
Kočkafé Freya je výjimečná tím, že se jedná o rodinný podnik. Co Vaši rodinu motivovalo pustit se do tak jedinečného projektu, jako je vlastní kočičí kavárna?
Už odmalička chováme kočky, jsou to pro nás výjimeční tvorové a s maminkou i sestrou jsme vždy chtěly pomáhat kočkám z útulku a ulice. Nejdřív byl náš záměr trochu jiný – chtěly jsme udělat kočičí kavárnu takovou, aby se zákazníci u nás posadili a případně mohli s novým přírůstkem odejít. Nedošlo nám ale, že by to bylo ohromně komplikované – kočky si musí v kavárně min. 3 dny zvyknout a neustále měnit prostředí je pro ně stresující. Také jsme nečekaly, že se do nich tak brzy zamilujeme a nebudeme je chtít udat.
Když jste se rozhodly to s tímto typem zařízení zkusit, věděly jste, co všechno vás čeká?
Musím se přiznat, že nevěděly. Sice jsme si udělaly kurzy na téma káva, podnikání a hostinské zařízení, ale vyučené jako knihkupec (maminka) a cestovní ruch (já a sestra) jsme netušily, jak postupovat. Úřady pár měsíců nevěděly, co s námi, jelikož jsme byly první našeho druhu, ale nakonec jsme to daly dohromady. Největší problém bylo najít prostory. Část kavárny věnovaná hostům je malinká, což jsme plánovaly, protože jsme chtěly pro kočky vytvořit domácí a útulné prostředí. Ale jinak je zařízení opravdu velké. Samotné kočky mají dvě místnosti na spaní, které jsou vybavené vším potřebným. Problém byl s vyrobením dveří k baru, nechaly jsme vyrobit lítačky na míru bránící kočkám v pohybu okolo baru. Síť, kterou máme u baru, je naše vlastní iniciativa, žádné nařízení. Ale pokud znáte kočky, jistě víte, že se nakonec stejně dostanou tam, kam chtějí, a nic jim v tom nezabrání.
Spolumajitelka Kočkafé Freya, Jana Pařízková.
„Když se sehnu při vytírání podlahy, hned mám Olíka na zádech. To pak vypadám jako čarodějnice,“ prozradila se smíchem Jana Pařízková.
Podle jakých kritérií jste kočky do Vaší kavárny vybíraly?
Hledaly jsme kočky, kterým bychom mohly pomoci. Máme prostředky i čas se o číči starat, takže jsme si v útulku vybíraly ty, které nemají takovou šanci na umístění jako ostatní. V kavárně jsou zvuky kávovaru, mlýnku, cinkání skleniček, proto kočka nesmí být lekavá a ani se nesmí bát kroků. Musí být přátelská k ostatním kočkám (a samozřejmě lidem J).
Každá z nich jistě musela projít i veterinárním vyšetřením…
Všechny musí mít očkování na vzteklinu a hlavně musí být kastrované. Z vlastní iniciativy jsme kočky ještě nechaly vyšetřit a otestovat na infekční nemoci. Také jim zastřiháváme drápky.
Kocourek Muffin.
Když si získáte přízeň kočiček, dovolí vám se s nimi i pomazlit.
V pondělí 5. října uplynul přesně rok od slavnostního otevření Kočkafé Freya. Jak se Vaší kavárně po roce od jejího otevření daří?
Léto není pro kavárny příznivé, ale jsme rády, že už během září se situace začala zlepšovat, takže se nám daří čím dál lépe. Máme už i své stálé zákazníky.
Slyšela jsem, že přítomnost koček může mít na lidi stmelující efekt. Dva lidé, kteří by se styděli jeden druhého oslovit, náhle mají společné téma ke konverzaci. Všimla jste si, že by i Vaše kočičky měly na Vaše zákazníky podobný vliv?
Určitě ano! Neuvěřitelně nás naplňuje, jak přátelské prostředí u nás panuje. Lidé se společně smějí odvážným kouskům našeho showmana Noxíka a nakonec všichni sdílí své historky s kočkami. Dopadne to tak, že si ukazují fotky svých mazlíčků a posléze si k sobě i přisednou.
Za bar kočičky nesmí.
Nox musí mít neustále přehled o tom, co se v kavárně děje.
Setkala jste se někdy s negativními reakcemi návštěvníků, kteří by si například stěžovali na přítomnost kočičích chlupů v kávě, nebo se jim kočky zdály příliš dotěrné?
Jednou jeden zákazník kritizoval, že mu kočka vylezla na stůl. To samozřejmě chápu, takže jsem kočku sundala na zem, ale zároveň mu vysvětlila, že kavárna je kočičí domov, a pokud kočky zná, ví, že jsou to temperamentní zvířata s vlastní hlavou. Často se setkáváme s kritikou našich kočiček, že k zákazníkům občas nepřijdou. Je třeba mít na paměti, že jsou to samostatné bytosti, které občas nemají náladu na mazlení. Největší úspěch mají klidně usazení zákazníci, kteří kočky jen tiše pozorují – hned totiž mají jednu na klíně. Naše kočky prostě vycítí, kdo má ke kočkám opravdový vztah a rozumí jim.
Kavárna je zařízená tak, aby byla pohodlná pro zákazníky i pro čtyřnohé chlupáče.
Chystá Kočkafé Freya pro své zákazníky v budoucnu nějaké novinky?
Samozřejmě bychom rády otevřely další pobočku mimo Prahu, nicméně na to teď není čas, takže možná někdy v budoucnu. Neustále se ale budeme snažit pro naše zákazníky vytvářet akce, bazárky a pomoc pro útulky.
Paní Evě Pařízkové velmi děkujeme za rozhovor a Kočkafé Freya přejeme spoustu spokojených zákazníků, kteří se k nim budou rádi vracet.
Text a foto: Eva Korytářová
