Zřejmě každá z nás se někdy setkala s phubbingem, ačkoli toto slovo možná slyšíte poprvé. Výraz pochází z angličtiny a vznikl spojením slov „phone“ (telefonovat) a „snubbing“ (urážet). Tento neslušný, nezdvořilý, otravný a vztahy rozvracející nešvar je čím dál častější a nabývá stále větších rozměrů.
„Cože? Fakt?“
Znáte to. Sedíte v restauraci, povídáte si se svými přáteli a místo toho, aby vás dotyční poslouchali, celou dobu upřeně hledí do svého chytrého telefonu, pomocí něhož se baví s někým jiným na chatu nebo projíždí na sociálních sítích příspěvky ostatních lidí, se kterými se v realitě sotva pozdraví. Při hraní s mobilem nevidí, neslyší, jsou duchem mimo a ostatní u stolu ignorují. Prostřednictvím mobilu jim totiž dávají najevo, že je nezajímá, co říkají. Zmohou se maximálně na „Cože?“, „Cos říkala?“ a „Fakt?“ Málokdo z nás ví, že používání telefonu v restauraci je přitom považováno za neslušné a z hlediska etikety se opravdu nedoporučuje.
Závislost
Proč to tedy děláme? Příčinou je závislost. Mobilní svět nás ovládá natolik, že nejsme schopni existovat v reálném životě. Zní to až neuvěřitelně, ale 4 z 5 lidí ihned po svém probuzení vezmou do ruky svůj smartphone a projedou Facebook a Instagram. Ještě před pár lety neexistující sociální sítě jsou dnes nedílnou součástí života stovek milionů lidí po celém světě. Dokonce i na dovolené trávíme čas hledáním místa s WiFi připojením.
Jak z toho ven
Jaké je řešení? Mluví se o zavádění rušiček mobilního signálu do restaurací, některé bary to už ale začaly řešit po svém. Například v Brazílii si poradili s otravným chováním opravdu netradičně. Sklenice na piva je totiž nutné zespodu podložit chytrým telefonem, jinak se převrátí. Vaši přátelé tak budou hledět vám do očí a ne na displej mobilu. Off-line sklenice, jak se jim říká, pomáhají odpoutat hosty od internetu a vytváří z baru znovu to příjemné místo pro setkávání lidí u dobrého jídla a vychlazeného piva – bez narušování technologiemi. V USA a Británii zase mladí lidé v restauraci nakupí doprostřed stolu své telefony, a kdo zvedne ten svůj, musí za ostatní zaplatit. Vznikají už i kampaně proti phubbingu, např. Stop Phubbing, ale objevují se i další iniciativy bojující proti této internetové závislosti.
Ano, doba se vyvíjí a pokrok zkrátka nezastavíme, přece jen žijeme v čase mobilu a internetu. Avšak staré známé přísloví „všeho s mírou“ platí v tomto případě dvojnásobně. Nedělejme ze sebe nevychované nezdvořáky. Žijme v realitě a věnujme se svým přátelům, s nimiž společně trávíme svůj čas.
A jak jste na tom vy? Otravuje vás neustálé kontrolování mobilu?
Šárka Nádeníčková
