Často bývá benjamínek, tedy nejmladší z dětí, dítětem pro radost. Rodiče se rozhodli, že si pořídí dalšího potomka poté, co jejich starší děti už mají své zájmy a s rodiči nejsou tak často. Rodičům přítomnost dětí chybí, a tak ji řeší dalším sourozencem. Ne pokaždé je ale situace stejná. Otázkou je, jak mají mezi sebou vycházet sourozenci a jaký postoj k nim mají zaujmout jejich rodiče.
Jak je to s benjamínky
U benjamínků rodiče často otálejí s přesunutím určité zodpovědnosti na jeho bedra. Je to způsobeno tím, že jej stále anebo velmi dlouho vnímají jako dítě a obvykle ani nechtějí připustit, že už je velké. Často se pak stává, že takové dítě je považováno celoživotně za nezralého člověka. Jsou ale i případy, kdy nejmladší je zároveň i nejotrkanější a tím, ke komu má nejblíže, je ono samo. Může se ale cítit i fyzicky utlačované od svých dvou starších sourozenců. Někdy benjamínci zakouší v životě silnou bezmoc.
I nejmladší jednou zestárne
Ovšem i nejmladší dítě jednou bude dospělým a posléze zestárne. Je tedy třeba připravovat ho na role a situace, které budou zcela odlišné od té, kterou jako dítě zastává v rodině. Být nejmladším zároveň neznamená mít na všechno omluvu. I benjamínkům musí být vtloukány zásady plnění povinností a zodpovědnosti. A i když rodiče samými povinnostmi nebudou vědět co dřív, benjamínkovi, stejně jako ostatním dětem, nebude stačit občasná rodičovská pochvala, pohlazení nebo objetí. I nejmladší chce být středem zájmu rodičů a mít jejich lásku a pozornost.
Starší sourozenci jen na výpomoc
Přístup rodičů k výchově jejich dětí se vždy vyvíjí s jejich počtem. Je pochopitelné, že na třetí dítě v pořadí už není tolik času jako na první. Chybou rodičů tří a více dětí však bývá nejčastěji to, že svěřují svého nejmladšího potomka často do péče jeho starších sourozenců. Hlavní a rozhodující slovo a význam ve výchově benjamínka musí mít vždy rodiče!
I sourozenecká láska má své meze
Mezi sourozenci je určitý vztah vždy vytvořen, ať už dobrý, nebo špatný. Je dobré vědět, že žádná kaše se nikdy nejí tak horká, jak se uvaří. A i ty nejkrizovější situace se časem uklidní. Ovšem valná většina sourozenců spolu vychází dobře, a tudíž má jeden druhému tendenci pomáhat. Ale vše má své meze a ani s pomocí se to nesmí přehánět. Jako sourozenec si pochopitelně nemusíte nechat líbit všechno. Poradit můžete, ale ne vnucovat svůj názor. Každý jste jiný, byť jedné krve. Nesnažte se řešit a vyřešit problémy za své sourozence. Každý je zodpovědný za své činy. Svému sourozenci nelžete, ale také se snažte nebýt poslem všech špatných zpráv.
S emocemi ven
Jako rodiče pamatujte na to, že emoce se mají dostat ven. Umožněte to i svým dětem. Vše, co v nich bude potichu bublat, může jednoho dne začít vřít a všechen potlačovaný hněv staršího sourozence se projeví v chování vůči prostřednímu, a ten si pak vylije svou zlost na nejmladším. Proto je tak důležitá vzájemná komunikace všech členů rodiny.
Rodiče, zbavte své děti nálepek!
Výše uvedená schémata chování rodičů k benjamínkům jsou zcela reálná. Je ale možné podívat se na své děti ze zcela jiného úhlu. Neškatulkovat je na nejstarší, nejmladší a prostřední, ale zbavit je těchto nálepek. Nejdříve třeba jen formou her, pokud jsou děti malé, později přidat konkrétní prvky zodpovědnosti. Zkuste si zahrát například na výměnu rolí a zadat každému úlohu někoho jiného. Například nejstarší dítě bude hrát benjamínka, maminka bude hrát tátu atd. Uvidíte, že se nejen o sobě, ale i o svých dětech dozvíte spoustu zajímavého, a navíc se jistě i všichni dobře pobavíte.
Zuzana Bohdalová
