Zelenina obsahuje mnoho vlákniny, a to v přirozené formě. A právě v přirozené podobě bychom jí měli konzumovat co nejvíce, abychom se udrželi ve formě i v období, kdy nás obvykle zastihne jarní únava. Navíc dlouhodobá konzumace syrové zeleniny nám zajistí dobrou prevenci závažných chorob.
Vláknina z hlediska chemie
Z chemického hlediska je vláknina komplexem různých látek: celulózy, pektinů, slizu, tříslovin, ligninu, hemicelulózy, kutinu a dalších. Všechny tyto látky jsou působením trávicích enzymů pro lidský organismus nestravitelné. Díky mikroorganismům nacházejícím se v tlustém střevě a jejich enzymům se přece jen vláknina částečně štěpí. Viskózní složka vlákniny má výbornou schopnost bobtnat, a přijímat tak velké množství vody. A právě tyto složky jsou nejvíce zastoupené v ovoci a zelenině. Zbylé složky tvoří nerozpustnou hrubou vlákninu. Ta je však z našich potravin často odstraňována, a tudíž je její spotřeba ve vyspělých zemích poloviční, než by měla být.
Vlákninu je dobré přijímat v její přirozené formě
Ideální pro náš organismus z hlediska prevence závažných chorob je konzumace vlákniny v přirozené formě, tedy v luštěninách, bramborách, celozrnných výrobcích, zelenině a ovoci. Jen zcela výjimečně dochází k nadměrné spotřebě vlákniny, což je nad 60 g na den. Takže není třeba se obávat vedlejších účinků, což je plynatost a někdy i zhoršené vstřebávání některých prvků. Z toho důvodu není vhodné překračovat denní dávky vlákniny.
Jak vláknina funguje
Vláknina v rostlinných potravinách dokáže obklopit živiny, a tím sníží jejich stravitelnost. A právě díky tomuto jevu máme delší pocit sytosti. Toto se využívá při léčbě i prevenci obezity. Vždy se ale doporučuje spotřebu vlákniny navyšovat postupně.
Před čím nás chrání konzumace vlákniny
Díky dostatku zkonzumované rozpustné vlákniny, například z jablek a mrkve, budeme mít nižší hladinu cholesterolu v krvi. To je zároveň dobrá prevence proti aterioskleróze. Dále viskózní vláknina snižuje hladinu cukru v krvi, čímž příznivě působí na zdravotní stav diabetiků. Pektiny jsou schopny vázat a následně vylučovat těžké kovy z organismu. Pravidelný přísun vlákniny je zároveň omezujícím rizikem vzniku rakoviny trávicího traktu. Na pektiny jsou bohaté hrášek, cibule, lilek, kapusta, mrkev a zelí. Dobrou peristaltiku střev nám zajistí hrubá vláknina. Díky ní karcinogenní látky z našeho těla odejdou rychleji, a omezí tak riziko zácpy a s ní spojeného divertikulárního onemocnění, což je vychlípení stěny střevní sliznice vně.
Tepelná úprava mění přirozenou strukturu vlákniny
A právě to je důvodem, proč bychom měli zeleninu konzumovat raději v syrovém stavu. Často více pektinů obsahuje zelenina, která se sklízí ještě ne zcela zralá. Velké rozdíly vlákniny v zelenině nacházíme také mezi jednotlivými druhy. Například tolik oblíbený vodní meloun obsahuje spíše nižší procento vlákniny, zatímco vysoký obsah vlákniny mají celer, pastinák, černý kořen, košťálová zelenina, mrkev a také celá řada listové zeleniny.
Teď, když už všichni dobře víme, jak důležité je pro naše tělo konzumovat syrovou zeleninu, určitě si jí dáme hned ke svačince na talíř o něco více.
Alice
s...