Je okouzlující, podmanivá, tajemná. Představuje zhmotněný sen. Dokáže mužům vtrhnout do života, zcela je pobláznit a bez rozloučení a vysvětlování prostě zmizet. Zanechává po sobě spoušť a vůbec ji to netrápí. Proč by taky mělo? Nikdy nechtěla nikoho milovat a nikomu patřit. Šlo jí jen o vlastní prospěch. Cíl byl splněn a jde se dál… Jaké je tajemství osudové ženy?
Ohromující potvora, ničící muže
S pojmem „femme fatale“ se setkáváme často. Co si však pod ním přesně představit? První myšlenka, která většinu lidí napadne, je atraktivní, neodolatelná, překrásná žena. Taková, kvůli níž muži spálí všechny mosty a od základu změní svůj život. Slovní spojení pochází z francouzštiny a v doslovném překladu znamená „osudová žena“. Jeden filmový kritik kdysi napsal „Femme fatale je žena se srdcem z kamene pod sexy černými hedvábnými šaty. Prostě jen ničí muže.“ Tento typ žen si s muži skutečně dělá, co chce. Obvykle je přivede až na pokraj zkázy: finanční, společenské, psychické. Přesto po ní dotyční stále touží a nikdy na ni nejsou schopni zapomenout.
Být krásná nestačí
S femme fatale to ovšem není tak jednoduché, jak by se zdálo. Můžete mít nohy dlouhé až do nebe, dekolt s ohromujícím obsahem, blond vlasy, vlnící se až ke štíhlému pasu a spoustu dalších podobných předností, nicméně to z vás osudovou ženu neudělá. Pravá femme fatale musí mít něco navíc. Zkusme si to vysvětlit na thajské kuchyni. Máme všechny suroviny, které k výrobě výborné asijské speciality potřebujeme, a to v dostatečném množství i kvalitě. Pokud ale nebudeme mít zároveň směs koření, dodávající jídlu tu správnou chuť, která z něj udělá opravdový zážitek a rozbouří chuťové pohárky až ke gurmánské extázi, bude to jenom chutný pokrm. Chutný, nikoli výjimečný. Povedený, ale zapomenutelný v záplavě jiných dobrých jídel.
Metoda cukru a biče
Čím je tedy femme fatale pro muže tolik žádoucí? Tajemství není zakleto jen v půvabu. Osudové lamačky srdcí bývají často ukryty v těle křehkého stvoření anebo ženy, kterou byste stěží označili za krásnou. Klíčem k jejich síle je jejich myšlení. Vědí, co chtějí, a znají způsob, jak toho dosáhnout. Jsou totiž zdatné manipulátorky. Dokážou vzbudit neklid, poplést hlavu, být tajemné a muže naprosto vyvést z konceptu. Mají silně vyvinutou sebedůvěru, což jim propůjčuje mimořádné charisma. Ovládají řeč těla a umí neverbální signály nejen vysílat, ale stejně dobře je rozeznat i u druhých lidí. Dokážou rozšifrovat, co příslušníci silnějšího pohlaví potřebují, po čem touží a co jim schází – a buď jim to přímo poskytnout, anebo přislíbit. Život mužů se pak dělí na dva naprosto odlišné úseky: před „osudovou“ a po ní. Ten předtím považují ve světle nových zkušeností za jednu velkou nudu. Čím více femme fatale propadají, tím více se jim ona zcela úmyslně vzdaluje a dělá se vzácnou. Stupňuje nároky, klade podmínky. Baví se touto hrou, a jakmile se jí nabaží a získá, co chtěla, jednoduše zmizí.
První byla Eva
Vydává se hledat novou oběť a té stávající zbývají oči pro pláč a zlomené srdce, často také život v troskách. To však femme fatale nezajímá. Jejím cílem bylo muže ulovit, využít, pobavit se na jeho účet a opustit. Přestože si to pánové s odstupem času uvědomí, na svou osudovou ženu vzpomínají a marně po ní touží, někdy i celý zbytek svého života. Leckdy za ni vše odnáší nová partnerka odkopnutého nešťastníka. Přestože fenomén femme fatale zpopularizoval žánr „film noir“ ve čtvrté a páté dekádě 20. století, nejedná se ani náhodou o novodobý trend. Femme fatale se vyskytovaly od počátku lidstva. Ostatně, první z nich byla biblická Eva. Za ní následovaly další, jmenovat můžeme třeba trojskou Helenu, královnu Kleopatru, z novodobých pak například tanečnici a špionku Matu Hari. Samozřejmě ale existují také v současnosti.
Napadá vás některá známá osobnost, na kterou toto označení „sedí“?
Kateřina Magdalena Machová