Sourozenectví – jeden z aspektů života, který nemůžeme sami ovlivnit. Jednoduché to nemají ani jedináčci, ani benjamínci. Když se nám narodí sourozenec, často netušíme, jaký postoj k němu zaujmout, a jsme-li dvojčata, cítíme se bez toho druhého tak nějak neúplní. Nelze tedy popřít, že nás naše sourozenecké vztahy celoživotně ovlivňují. Pojďme se na tyto vazby podívat více zblízka a nahlédnout pod pokličku věčného rivalství mezi mladšími a staršími sourozenci.
Na úvod něco málo z rodinného soudku
Do šesti a půl jsem byla jedináček. Pak se narodil můj vysněný bratr, kterého jsem si tolik přála a dokonce o něm i zpívala tehdejší hitovku „Mámo, kup mi brášku“. Asi jsem si myslela, že když se narodí, bude mu taky šest, budeme spolu blbnout, lítat s kamarády po venku a hrát si na indiány. Jenže on se narodil jako úplné mimino, se kterým se nedalo ani hrát, ani povídat a už vůbec ne lítat po venku! Zkrátka nebyl to ten sourozenec, jakého jsem si představovala. Já už byla velká, právě jsem začala chodit do první třídy a on pořád jen spal, popíjel mléko nebo řval. Máma mi ho neustále dávala v kočárku ven, abych ho vozila kolem domu a on trochu pospal. Brzy mě to přestalo bavit. No řekněte, koho by tohle v sedmi letech bavilo?
Starší má zodpovědnost, mladší může všechno…
O nějaký ten rok později, když jsem si přála zvířátko, pořídili naši akvárium s rybičkami. Následovalo totéž, co kdysi s bráchou, nedalo se s nimi hrát na schovku, lítat kolem domu ani povídat. Navíc jsem jim musela čistit vodu, brácha je přece malej, tak to musíš udělat ty, slýchala jsem od mámy. Jednou bratříček rozlil na parkety pomerančový džus a nadáno jsem dostala já. On je malej a ty ho máš hlídat a dávat na něj pozor, když už jsi tak velká, řekla na to máma.
A tehdy jsem si řekla…
Až já budu mít své děti, nebude mezi nimi tak velký věkový rozdíl. A jak jsem si tehdy v dětství naplánovala, tak se o dvacet let později stalo a mám dvě děti s věkovým rozdílem 2 a ¾ roku. I když tím prvním měl být asi kluk a až druhá měla být dcera. Nebo to byl osud, který zasáhl?
Jaký je tedy ideální věkový rozdíl mezi sourozenci?
Snad všechny rodiče zajímá otázka ideálního věkového odstupu mezi dětmi v rodině. Mají být od sebe děti o tři roky, když mateřská dovolená trvá právě 3 roky, anebo by byl lepší věkový rozdíl pěti let? Nebylo by to už příliš? Tchyně měla syny po sobě s odstupem devíti měsíců. Prakticky je musela vychovávat jako dvojčata. Měla dvojnásobnou práci. Na blízku neměla ani své, ani manželovy rodiče a na všechno byla sama, tedy s manželem, ovšem tehdy zaměstnaným u celní zprávy, který jí nemohl vždycky se vším pomoci, právě když potřebovala. Ani ona si nikdy nemyslela, že tak malý věkový rozdíl mezi sourozenci je ideální. Otázka věkového rozdílu je individuální záležitost. Univerzální odpověď na ni tedy pravděpodobně neexistuje. Děti s minimálním věkovým rozdílem se nedokáží vychovat samy navzájem, stejně tak, jako si děti s velkým věkovým rozdílem nemohou a ani nedokážou hrát spolu.
Jak se na to díváte vy? Jaký věkový rozdíl máte se sourozenci a jaký věkový rozdíl je mezi vašimi dětmi? Napište nám!
Kodetová
