Jeden příběh za všechny

Své o vztahu s mamánkem ví i jednatřicetiletá Jana: „Když jsem se seznámila s Radimem, byla jsem nadšená. Byl to velký a statný chlap z vesnice. Věděl, jak se o spoustu věcí postarat, a uměl pracovat rukama, to se mi na něm líbilo,“ vzpomíná dnes šťastně vdaná maminka dvouletého synka. Radim bydlel se svými rodiči a odstěhovat se netoužil, což však Janě nevadilo, protože tehdy také bydlela u svých rodičů. „Náznaků jsem si zpočátku nevšímala, ano, měl ke své mámě hezký vztah, ale říkala jsem si, že to je dobré znamení, protože se tak bude chovat i ke mně. Radimovi rodiče nebyli rozvedení, jen si už prostě nerozuměli a často se hádali. Co mi však vadilo, bylo to, že do svých hádek zatahovali i nás. Tedy, zatahovala nás do nich jeho matka.“

Pochybná atmosféra panovala v domě na vesnici v jižních Čechách od začátku jejich vztahu. „Neustále jsem poslouchala, jak je šťastná, že má svého Radímka, a že by bez něj byla ztracená. Přitom byla vdaná! Setkávání s Radimem o víkendech šlo jedině po obědě, protože maminka vyvařovala celé rodině, a aby někdo nebyl na oběd, nepřipadalo v úvahu. Nejdřív mi to přišlo směšné, Radimovi bylo přeci jen třicet let. Jeho matka byla taky hrozný hypochondr, neustále si stěžovala, že jí je hrozně zle, a všichni okolo ní pořád skákali.“ A kdy si uvědomila, že je něco špatně? „Jednou v zimě mi bylo zle, měla jsem horečky, které jsem nedokázala srazit, a ptala jsem se Radima, zda by mě neodvezl do nemocnice. Na to konto mi řekl, že mi nic není, a že to mám vyležet. Zvláštní bylo, že dva týdny poté, když jsem byla u něj na návštěvě, si jeho matka zase stěžovala, že jí není dobře. Z Radimovy reakce jsem byla doslova šokovaná. Hned k ní přiskočil a říkal jí, že ji ihned odveze do nemocnice, ať se ničeho nebojí. Samozřejmě, že se nikam nejelo, protože jí vůbec nic nebylo. Tehdy mi došlo, že jsme ve vztahu tři a že já nikdy nebudu mít přednost před ženou, která ho přivedla na svět.“

Přestože byla Jana naštvaná, vztah neukončila. Tou pomyslnou třešničkou na dortu se stala až jiná situace. „Jeho matka rozhodovala o tom, kam pojedeme na dovolenou a co bychom měli dělat. Neustále jsem musela poslouchat její názory na to, jak bych se k němu měla chovat, a co dělám špatně. Vrcholem pro mě však bylo, když jsme byli na svatbě jeho staršího bratra. Radim mě nechal sedět u stolu samotnou s tím, že jeho máma sedí támhle v rohu sama a že by se jí měl jít věnovat. Přitom tam měla manžela! Jak jsem tam seděla sama se sklenkou vína v ruce a viděla Radima, jak se věnuje svojí mamince, ačkoliv ona tam svého partnera měla, udělalo se mi špatně. Vztah jsem ukončila a považuji to za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí,“ uzavírá tuto kapitolu svého života. Krátce poté si našla nového partnera, odstěhovala se a porodila syna Jáchyma, kterému prý nikdy do výběru partnerek mluvit nebude. A jak dopadl Radim? „Co vím, tak mu je třicet šest, pořád žije v domě svých rodičů a maminka mu dál mluví do života. Kdo chce kam… Nemyslím si, že se cokoliv i v budoucnu změní. Jako to je v pohádkách – a jestli neumřel, žije u své maminky dodnes,“ krčí rameny.

Mami, mami, mami…

Milovat a ctít svou matku, respektive oba rodiče, by měla být samozřejmost. Obětovali se pro nás, živili nás a nade vše nás milují. Vyměnit ale partnerský vztah za vztah se svou matkou není správné. Každý muž se musí umět odpoutat a přenechat místo „ženy svého života“ své partnerce. Pokud ale stále dává přednost své mamince a její názory ovlivňují váš partnerský život, měli byste si o tom vážně promluvit. Bohužel ve většině případů se promluva s úspěchem nesetká, a vám tak zbudou dvě možnosti. Buď odejít, nebo se smířit s tím, že máte doma dítě, o které se musíte postarat, a novou matku, kterou musíte poslouchat, aby nebylo zle. Otázka zní – stojí vám to zato?

Lucia

The post Vztah s mamánkem aneb Vezměte nohy na ramena! appeared first on Království žen.