Za svůj život jsem se setkala s řadou velmi protikladných názorů na život ve velkoměstě a na vesnici – někdo by nedal dopustit na ,,selské obydlí“ v hlubinách přírody, jiný si zase nedokáže představit život jinde než v pořádně hlučné metropoli. Záleží na subjektivním názoru každého z nás, a proto se zaměříme na to, jaké klady a zápory s sebou nese život v takto protichůdných prostředích a proč v posledních letech vznikl tzv. fenomén stěhování do měst. Vesnice totiž dříve byla velmi oblíbeným místem pro život díky své panenské přírodě a díky skutečnosti, že poskytuje možnost zabývat se zemědělskou činností, a tím si i zajistit slušnou obživu. Ne všichni však této obživě holdují a raději se živí intelektuální činností.
Lidé z vesnic
Říká se, že lidé z vesnic jsou milí, hodní, usměvaví, naivní, prostí, často hloupí (proto se můžou zabývat jenom zemědělskou činností), nevychovaní, umounění a nevzdělaní. Sama ze své zkušenosti ale vím, že zdaleka ne všichni vesničané jsou takoví. Naopak bych řekla, že tohle jde o naprostý mýtus, který si vymysleli ,,měšťáci“, aby mohli proti venkovanům brojit. Určitě na tom dříve něco bylo, ale ty časy jsou dávno pryč. Trochu jiná situace je například v Rusku, kde se vesnice může nacházet I stovky kilometrů od nejbližšího města a kde jsou pak vesničané opravdu tupí a nevzdělaní, protože žijí odděleně od civilizovaného světa. My v České republice to samozřejmě máme jinak, protože jsme nevelkou zemí a každá vesnice je pár kilometrů od nejbližšího města.
Lidé z velkoměsta
O „měšťácích“ kolují fámy, že mají nos nahoru, jsou rozmazlení, nepříjemní, přehnaně sebevědomí, neumí se pokořit před čímkoliv, co je převyšuje, mají nalomené zdraví kvůli smogu a uspěchanému životu, a proto jsou nervózní a neumí si vychutnat každý den naplno. V tomto případě bych řekla, že je na tom velký kus pravdy. Samozřejmě ne všichni jsou tak pohlceni ruchem velkoměsta a svou kariérou, nicméně téměř všichni měšťáci si vážně skoro pořád stěžují, že nemají čas, jsou nervózní a nemůžou se uvolnit, protože je hon za penězi, za kariérou, za nějakým úspěchem pohltil natolik, že se neumí radovat z obyčejných každodenních maličkostí.
Čerstvý vzduch
Foto: 123rf.com
Řekněme si upřímně, život na vesnici s sebou obnáší velkou výhodu, kterou nikde jinde nenajdeme, a to svěží vzduch. Proto se venkov považuje za ideální prostředí na výchovu dětí. Na venkově není tolik lidí, proto tam není tolik aut, vzduch je tím pádem čistší a příjemnější. Člověk si po pár dnech strávených na čerstvém vzduchu připadá jako znovuzrozený a rád se do takových končin vrací. Ale málokdo se tam uchýlí na delší dobu…
Příroda
Další výhodou života na venkově je příroda. Krásná, neopakovatelná, čistá, jedinečná a všemohoucí příroda, které si v metropoli moc neužijeme. Všude se samozřejmě kus zeleně najde, ale co to je oproti nekonečným pohádkovým lukám a hájům?
Vzdělání
Právě vzdělání je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé opouští vesnice. Na vesnicích totiž většinou bývá pouze základní škola a v řadě případů dokonce jenom první stupeň, proto si dítě musí brzy zvykat na dojíždění. Za vzděláním nadobro odjíždějí většinou studenti středních a vysokých škol. Pokud je škola hodně vzdálená od bydliště, vracejí se méně často a postupně se asimilují s velkoměstským životem a založení rodiny plánují tam – v metropoli. Na venkov k rodičům pak čas od času s radostí přijíždějí na návštěvu, aby se do zásoby nadýchali čerstvého vzduchu.
Práce
Práce a vzdělání jsou dvě z hlavních příčin, proč lidé odchází z venkova do města. Ve všech vesnicích je velmi omezené množství pracovních příležitostí. Pokud se vesnice nachází nedaleko nějakého většího města, mají samozřejmě vesničané možnost za prací dojíždět a večer se vracet zpátky domů. Ne všem však tento způsob života vyhovuje a raději se přestěhují blíže za prací.
Každý způsob života má své pro a proti, a záleží tedy jen na nás samých, co nám bude nejlépe vyhovovat.
Žijete ve městě, nebo na vesnici? A jste tam spokojení, nebo chystáte změnu?
Šárka Lázničková
