Neobětuj svůj život pro druhé

Je dobré své děti naučit, aby pomáhali druhým, pomáhali slabším a vždy se snažili být milé a pozorné. Zároveň ale nesmí obětovat svůj život pro druhé. Když jim tuto cenou lekci poskytnete, tak se nenechají vydírat rádoby přáteli, potencionálním partnerem a dokážou se rozhodnout, kdy je potřeba říct ne. Život je opravdu moc krátký na to, aby jste neměli čas na to, dělat co chcete vy sami a na prvních místech vždy myslet na své štěstí.

Nestarej se, co si druzí myslí

Určitě máte ve svém okolí ty, kteří to někam dotáhli. Ať už tím, že vybočovali z řady svým oblékáním nebo účesem, dnes se mohou živit jako profesionální módní stylisté nebo mít slavné kadeřnictví. A povedlo se jim to jen z toho důvodu, že se nestarali o to, co o nich druzí říkají. Je dobré naučit své děti, aby si nechaly klidně poradit, ale vždy se rozhodly za sebe a nedělaly si těžkou hlavu z toho, co o nich říká okolí. To přece jejich konkrétní život nežije a tak jej nemůže hodnotit.

Neřiď život podle ostatních

Cennou lekcí je naučit své děti i samostatnosti. Mohou se vždy za vámi vrátit pro pomoc, pro radu, ale nemohou celý svůj život nechat na ostatních. Nikdo je nebude do konce života vodit za ruce a říkat jim, co přesně mají dělat. Je dobré, když se v životě naučí spoléhat v první řadě sami na sebe, dokážou se o sebe postarat a neztratí se ani ve vztazích, zaměstnání nebo třeba ve světě.

Jdi za svými sny

Motivace a také ctižádost mohou vaše děti přivést až ke splnění jejich snů. Nechte je snít, dovolte jim, aby si toužebně přáli nějakou věc, kurz, zážitek, a poté jim pomozte najít cestu k tomuto snu. Nedělejte však věci za ně, nechte je, aby se na splnění snu podíleli, soustředili na to svou pozornost a věnovali tomu čas. Jen tak si budou toho, co mají, opravdu vážit.

Neboj se riskovat

Velmi důležité je, aby se vaše děti naučily, že risk může být opravdu v mnoha případech zisk. Samozřejmě, že i v tomto případě je nutné, přistupovat k tomu s pokorou a hlavně myslet i na pud sebezáchovy. Pokud však chtějí opravdu něčeho dosáhnout, riskovat a nebát se, to se v mnoha případech vyplatí. Vysvětlete svým dětem, že strach je důležitý, ale je dobré použít jej jako hnací motor kupředu.

Měj svůj názor

Naučte své děti, aby si na danou situaci, věc nebo člověka vytvořili svůj názor. Děti nemusí přebírat vaše názory a myšlenky. Veďte s dětmi diskuzi a dovolte jim projevit se. Tato lekce se jim v životě bude hodit ještě mnohokrát.

Zkoušej nové věci

Není nutné zkoušet všechno, ale je dobré nemít předsudky a vyzkoušet to, co nám život přináší a my to chceme. Pokud chce vaše dítě dělat nějaký sport, hrát na nějaký nástroj nebo zkusit cokoliv nového, tak ho v tom podpořte. Pokud u dané věci zůstane a bude ho opravdu bavit, váš čas a investice nebude zbytečná. Udělejte vše proto, aby vaše dítě dokázalo projevit nadšení a nadchlo se. I tato vlastnost se mu v životě bude hodit a navíc má velkou šanci, že bude žít opravdu vysněný a šťastný život plný překvapení.

Co byste rozhodně naučili své děti vy?

The post Lekce, které naučím své děti appeared first on Království žen.

Naučte je milovat přírodu

Děti se rády učí a napodobují svoje rodiče, musíte jim proto jít příkladem. Zhasínejte světlo, když odcházíte z místnosti, třiďte odpad, svačiny jim balte do látkových pytlíků, pití dávejte do znovupoužitelných lahví – tyto drobnosti se jim vryjí do paměti a naučí se je dělat taky. Co nejčastěji s nimi vyrážejte do přírody a nabídněte jim zážitky a dobrodružství, která tady na ně čekají. Mohou šplhat po stromech, balancovat na padlých kmenech, hledat stopy zvířátek, stavět hráze či domeček pro lesní skřítky a dělat spoustu dalších aktivit, o kterých si zavření doma mezi čtyřmi stěnami mohou nechat jenom zdát. Uvidíte, že díky tomu všemu si přírodu zamilují. Ukažte jim ale také její odvrácenou stranu, třeba v podobě skládek nebo moře plná odpadků a igelitů.

Nechte je přírodu „osahat“

Nechte děti, ať si přírodu samy osahají – doslova. Uvidíte, jak je bude bavit, když se na chvíli stanou zahradníky a vypěstují si svou vlastní zeleninu, ovoce nebo bylinky. Mohou pozorovat celý roční cyklus rostliny, jak se vyvíjí, klíčí, kvete a plodí, zároveň se naučí o ni správně pečovat, aby prospívala. Ideální je pro ně hrášek, který rychle roste, dále ředkvičky, rajčata, z ovoce pak jahody nebo rybíz. Z vypěstované úrody si pak můžete společně připravit něco dobrého k jídlu. Nemáte-li k dispozici záhonek, postačí vám i obyčejný balkon. Mnohé rostliny se totiž dají pěstovat i v truhlících a květináčích.

Učte je hrou

Děti jsou neuvěřitelně tvořivé, proto by byla škoda jejich potenciálu a kreativity nevyužít. Navíc, když je touto cestu můžete přivést k recyklaci a k udržitelnějšímu životu. Pusťte se proto společně do domácího tvoření. Stačí jen sesbírat pár již nepotřebných věcí a vtisknout jim novou funkci. Plato od vajíček se tak může proměnit v originální květináč nebo krmítko pro ptáky, z plastové lahve zase vykouzlíte osobité šperky, závěsné vázičky či netypickou šperkovnici. Tak hurá do toho!

The post 3 tipy, jak naučit děti pečovat o planetu appeared first on Království žen.

Děti mohou ztratit zdravé vnímání svého těla už mezi 6. až 8. rokem a vyvinout si nějakou stravovací poruchu. A přestože jsou dívky podle statistik více náchylné, ani chlapci nejsou mimo ohrožení. Jak tedy zabráníte tomu, aby se vaše dítě nevydalo tou těžkou cestou a mělo dostatečné sebevědomí na to, aby se ve svém těle cítilo spokojeně?

Co je zdravé vnímání těla?

Mnohé mámy bojují s tělesným obrazem. I proto je důležité jasně definovat, co zdravé vnímání těla znamená.

Všichni víme, jak to ve světě vypadá. Všude na nás číhají „šablony“, které nám vsugerovávají, jak by lidské tělo mělo vypadat. A nejen to naše, ale i našich dětí. Společnost a kultura oceňuje určitý typ postavy. Proto je důležité dětem říci pravdu a naučit je, že každé tělo je jiné, co se tvaru, čísla a barvy týká. A žádný typ postavy není lepší než ten druhý. Všechny si však zaslouží respekt a lásku. Včetně té naši.

Člověk není jen „tělo“

Děti je nutné naučit i to, že tělo nepředstavuje synonymum pro osobnost. Člověka tvoří tělo, mysl a duše. A děti si tuto skutečnost musí uvědomovat.

Jak vnímáte své tělo?

Jako máma byste se nejprve měla zamyslet nad tím, jak vnímáte vlastní tělo vy. Co cítíte, když se podíváte do zrcadla? Jste šťastná, smutná? Jste smířená se svým tělem nebo se neustále kritizujete?

Zamyslete se nad tím, jak se k vám chovali vaši rodiče. Hodnotili vaši váhu? Nebo jí nepřikládali význam?

Jakmile získáte odpovědi na své otázky, pozorujte vlastní rodičovství. Přenášíte své „předsudky“ a pocity na své děti? Pokud ano, snažte se to omezit na minimum.

Buďte pozitivní

Když se díváte do zrcadla, nekritizujte své tělo. Neříkejte o sobě, že jste tlustá a ošklivá. Malé děti podobná slova možná ani neznají. Namísto toho si zkuste říct, co na sobě máte ráda.

Jasně, vaše děti se nevyhnou uštěpačným poznámkám od jiných lidí. Nicméně, vy jako rodič můžete jejich vnímání změnit, protože mámy mají na děti obrovský vliv.

Nechvalte tělo pro jeho krásu

Nekomentujte svou váhu, váhu jiných ani svých dětí. Věty jako: „Vypadáš vyhuble“ vypusťte ze slovníku. I komplimenty typu „jsi krásná“ mohou způsobit, že dítě získá pocit, že jejich hodnota je postavena na vzhledu.

Samozřejmě, to neznamená, že byste děti neměly chválit. Určitě to dělejte. Raději ale složte kompliment jejich vlastnosti nebo vlastnosti. Jako například: „Úžasný outfit – jsi tak kreativní.“ „Líbí se mi, jaká jsi štědrá a dělíš se se svým bratrem.“

Neoznačujte jídlo za „dobré“ a „špatné“

Pokud dětem zakážete nějaké jídlo již v raném věku, může to ovlivnit jejich stravovací návyky v dospělosti. Děti by měly vnímat jídlo jako něco neutrálního, a nelepit na něj nálepky. V praktickém životě bude tak vaše dítě vnímat brokolici i sušenky jako nějaké palivo pro tělo, ačkoli bude preferovat chuť jednoho před druhým.

Na nutričně bohaté jídlo byste si měli najít vlastní pojem, například „jídlo, se kterým rosteš“ a neprezentovat ho pořád jako to nejlepší na světě.

Zkuste pohybovou aktivitu

Pohyb je pro tělo skvělý. Přihlaste dítě na nějaký kroužek, který mu pomůže uvědomit si tělo a jeho sílu. Může jít o fotbal, plavání, tanec, jógu. Pravidelné cvičení dětem pomůže zbavit se stresu a zdravě vnímat své tělo.

Nezapomínejte na to nejdůležitější. Vše začíná od nás. Abychom své děti zvládly naučit vnímat své tělo zdravě, musíme se i my začít milovat takové, jaké jsme. Nesmíme se upínat na vysněné tělo, ale respektovat a vážit si toho svého.

The post Jak naučit děti, aby o svém těle smýšlely zdravě appeared first on Království žen.

Možná je obě nebudete milovat stejně

A to je v pořádku. Mnoho žen se obává, že druhé dítě nebudou milovat stejně jako první. Klidně se to může stát. Samozřejmě, že k děťátku budete cítit lásku. Milovat své dítě je primárním instinktem každé matky. Kde tedy může vzniknout problém?

Ve vašich očekáváních. Ženy si často myslí, že své druhorozené dítě budou milovat stejně jako prvorozené, jakmile ho uvidí. Pravda ale je poněkud jiná. Starší dítě je ve vašem životě už delší dobu, je proto úplně normálne, že ho milujete intenzivněji. Proto na sebe nebuďte přísná.

Po čase se do své ratolesti zamilujete. Pravděpodobně budete milovat obě děti jiným způsobem, protože žádná láska není stejná. I když ne stejně, budete ho ale milovat tak, jak to potřebuje.

Prvorozené dítě potřebuje čas, aby se přizpůsobilo

Nenakládejte moc svému staršímu dítěti. Možná si myslíte, že by se mělo chovat zodpovědně a chápavě. I starší dítě ale bude vyžadovat vaši pozornost. Vzbudí vás brzy ráno nebo se rozpláče na ulici v té nejnevhodnější chvíli. Časem se ale váš starší syn nebo dcera naučí chovat a přizpůsobí se situaci. Snažte se být i vy tolerantní a nejednat impulzivně.

Vaše plány mockrát přijdou vniveč

Pokud máte doma batole a malé miminko, počítejte s tím, že ne každý plán stoprocentně dodržíte. Může se stát, že se opozdíte na schůzku s přáteli, k lékaři, že zapomenete na narozeniny svého otce. Neklesejte ale na mysli, protože těžké časy pominou.

I v nejhorších chvílích budete ráda, že jste rodičem

Když uvidíte šťastné příspěvky svobodných a bezdětných lidí na Instagramu nebo Facebooku, může se stát, že získáte pocit, že mateřství vám ničí život. A jasně, možná se občas zamknete na pár minut v ložnici, abyste nabrala druhý dech. Avšak, když se z ní vynoříte, vaše děti na vás budou s úsměvem a láskou v očích čekat.

Nikdo neřekl, že mateřství je jednoduché. Právě naopak. Je to těžké období pro každou ženu. Vyžaduje si oběti. Dítě vám vezme duševní pohodu, změní vaše tělo a přivlastní si kousek z vás. Ale i tak to stojí za to. Váš domov se změní – bude sice hlučnější, ale také radostnější. A jak možná víte – ty nejlepší věci nedostáváme na zlatém podnose, ale musíme si je zasloužit.

The post Jaké je mít druhé dítě? appeared first on Království žen.

Co dělat, když se s dítětem dostanete do konfliktu?

Vychladněte

Konflikty nejsou ničím zvláštním. Rozdíl spočívá v tom, jak se s nimi vypořádáte. Dítě se naštvalo a vy mu odpovídate ostrým tónem. Podobnou cestu volí mnoho rodičů. Ve skutečnosti však nejde o konstruktivní způsob. Naopak. Nacvičte si klidný tón, který na dítě zapůsobí mnohem víc než křik.

Staňte se příkladem

Děti v návalu emocí a hněvu nedokáží jednat jako dospělí, protože nevědí, jak se vyrovnat s pocity frustrace. Proto je na vás, abyste jim šla příkladem. Volte slova opatrně. Nesnažte se znevažovat jejich pocity mávnutím ruky, raději je uznejte („Rozumím, že jsi nešťastný.“) A navrhněte jim řešení („Promluvíme si o tom, jakmile nakoupíme.)

Pomozte jim vyjádřit emoce

Vybudujte doma prostředí, které děti povzbudí v tom, aby se vám otevřely. I v případě, že vědí, že s nimi nesouhlasíte nebo neschvalujete jejich chování. Zkuste s nimi komunikovat a pracovat tak, aby dokázaly vyjádřit i komplikované emoce. Můžete si například vytvořit scénář pro budoucí konflikty. Zvolená taktika pomůže vaší ratolesti strávit a vysvětlit silné pocity i když se znovu neshodnete.

Zastavte se

Než zareagujete, popřemýšlejte, zda je vzteklá reakce opravdu nutná. Abyste toho později nelitovala.

Nezvládla jste to a konflikt vypukl

Vzpamatujte se a popřemýšlejte

V první řadě se přestaňte obviňovat. Naopak, zkuste popřemýšlet, co vás vedlo k nepřiměřené reakci. Zeptejte se samy sebe například tyto otázky:

• Co jsem očekávala?
• Jak jsem přispěla ke konfliktu?
• Jak bych mohla reagovat příště?
• Jakou alternativu bych mohla volit místo křiku, sarkasmu, kritiky?

Mluvte

Když se mezi vás a vašeho potomka navrátí rovnováha, sedněte si spolu a povídejte si. Poslouchejte, co se vám dítě snaží říct. Klidně si otázky napište. Poproste své dítě, aby se volně vyjádřilo o svých myšlenkách i pocitech a sledujte jeho reakce. Snažte se ho poslouchat bez jakýchkoliv předsudků a s porozuměním.

Nebuďte na sebe příliš přísná

Netrestejte se za své selhání. Skutečné rodičovství začíná tím, že si uvědomíme, že nejsme dokonalé bytosti a o tom, jak být rodičem nemůžeme vědět všechno. Každý den se učíme něco nového. Získáváme nové schopnosti a to vyžaduje čas a úsilí. A konec konců, nepřiměřené reakce z nás přece nedělají špatné matky. Právě naopak – pomáhají nám v růstu.

The post Hněv vůči dětem: Naštvat se na děti je normální appeared first on Království žen.

Školka je místo, kde se děti poprvé setkávají s celou bandou vrstevníků. Poznávají nový systém a získávají druhou tvář. Učí se sociálním schopnostem a rozlišují rozdíly ve společenských statusech. Zjišťují, že krásnou holčičku každý bere s vážností a snaží se s ní spřátelit, a že bohatému spolužákovi všechno projde. A při tom, jak se učí hierarchii a nepsaným pravidlům, narážejí na nejběžnější lidský jev – konflikt.

Kdy jsou konflikty normální a kdy jde o šikanu?

Mezi záměrnou agresivitou a chováním, které je pro děti typické, je těžké rozlišovat.

Děti si vyvíjejí své sociální, emoční i kognitivní schopnosti a jejich způsoby mohou být neomalené, což končí tak, že zraní city jiného dítěte.

Kde je tedy hranice? Agresivní a manipulativní chování někdy ústí v šikanu. Jemné náznaky se během let rozvinou a z dítěte se stává agresor šikany. Šikana nemusí mít jenom násilnou podobu. Psychická šikana se projevuje jinak. Děti nakládají se svým přátelstvím jako s prostředkem. Dominují jiným dětem a jeho prostřednictvím je nutí, aby jednaly tak, jak ony chtějí.

Jak vypadá psychická šikana?

1. Agresor záměrně ignoruje jiné členy kolektivu
2. Agresor nedovolí jinému vrstevníkovi, aby se připojil ke hře ostatních dětí
3. Agresor si stanoví podmínky svého přátelství, a když je vrstevník splní, odmění ho svou přízní

Jak můžete zabránit tomu, aby se z vašeho dítěte stal agresor?

Procvičujte empatii

Malé děti se soustředí především na sebe, což je zcela normální. Neznamená to ale, že by se neměly učit soucitu a empatii. Skvělý způsob, jak dětem pomůžete vnímat pocity a potřeby ostatních, je prostřednictvím čtení. Při čtení se na chvilku zastavte a zeptejte se ho: „Jak vnímáš pocity postavy? Jak by ses cítil v podobné situaci ty?“. Otázky rozproudí diskusi o pocitech a vy se s dítětem můžete otevřeně bavit o jeho myšlenkách.

Pozorujte svou ratolest, když tráví čas s jinými dětmi

Má vaše dítě přátele i mimo školku? Pozorujte, jak si vede. Pokud se dítě chová nevhodně, mluvte s ním o tom. Je naprosto v pořádku, když mu řeknete, že může svému příteli Petrovi říct, že se s ním nyní nechce hrát, ale nesmí ho vyhánět, protože to není slušné a může mu tím ublížit.

I sebekritika je na místě

Když se vaše dítě dopustí prohřešku, trestáte ho tak, že mu neprojevujete svou náklonnost? Nemusí jít o úmysl. Mnozí rodiče si své chování často ani neuvědomují. Pokud používáte věty typu „Nemohu se s tebou teď mluvit / hrát si, protože jsi mě rozzlobil“ vaše obavy jsou opodstatněné a je možné, že dítě si z vás bere příklad.

Jak poznáte, že je vaše dítě terčem šikany?

Šikana u dětí se projevuje smutkem, ztrátou chuti k jídlu, nechuti vůči školce / škole, problémy se sourozenci, změnami v chování (dítě je agresivnější), úzkostí a nespavostí či nočními můrami. Pokud si všimnete, že se dítě chová atypicky, je docela možné, že se po něm vozí silnější spolužák. Co byste měli udělat?

Promluvte si s učiteli

Nejprve byste měli kontaktovat učitele a zjistit, zda se ve školce neděje něco neobvyklého. Pokud si šikany někdo všiml, budou to právě oni.

Mluvte s dětmi o jejich dni

Někdy mají děti pocit, že nesou vinu za vlastní šikanu. Myslí si, že pokud by se chovaly jinak, nebyly by terčem násilí. Někdy jsou vylekané a bojí se svěřit rodičům, protože agresor by je mohl potrestat ještě hůř.

Najděte způsob, jak s dětmi mluvit. A nevynechejte ani jediný den. Vytvořte si zvyk, například během rodinné večeře nebo předtím, než dítě uložíte do postele. Ptejte se na specifické otázky, jako například „S kým jsi dnes trávil den?“ „Co se ti na něm nejméně líbilo?“. Otázky, na které dítě nemůže odpovědět pouze jednoslovně. Dítěti může chvíli trvat, než se otevře a řekne pravdu. Občas děti tají, že je někdo šikanuje, protože nevěří, že rodiče něco udělají, nebo mají strach, že je rodiče začnou nutit, aby se bránili.

Berte své děti vážně

Neberte na lehkou váhu to, co se vám dítě snaží říct. Pokud někdo opakovaně vašemu dítěti ubližuje a vyvolává v něm strach, neignorujte to. I neadresná šikana může mít dlouhodobé následky. Proto dejte své ratolesti najevo, že si s vámi může kdykoliv promluvit.

I když jsou děti rozkošné a zábavné, dokáží být také zlé a kruté. Všímejte si náznaků a neznevažujte jejich problémy jen proto, že si v hlavě nosíte představu o bezstarostném dětském světě. Protože, i když svět dětí není o penězích, práci a každodenních starostech, je také komplikovaný a důležitý. Děti se totiž snaží vyřešit otázku, jakým člověkem se stanou. A vaším hlavním rodičovským úkolem je na této cestě podat svému dítěti pomocnou ruku.

The post Šikana existuje i v předškolním věku: Co dělat, když je vaše dítě obětí nebo agresorem? appeared first on Království žen.